Článek Českého rozhlasu: Jak naložit s dědictvím?

Advokátka Marie Cilínková vysvětlovala, jak správně a podle práva naložit s dědictvím, a seznámila nás se základními změnami, které ohledně vypořádání dědictví přinesl nový občanský zákoník.

"Změny podle nového občanského zákona jsou rozsáhlé. Ve stručnosti jde o to, že se naprosto posiluje vůle zůstavitele," říká Marie Cilínková. "Ta je natolik posílena, že ten zákon ani v závěti neklade například podmínku data závěti. Kromě toho může zůstavitel do závěti vkládat to, co dosud možné nebylo, například určité podmínky. Může stanovit vykonavatele závěti, správce dědictví." 

"Dědicové mají právo na pozůstalost za podmínky, že jim nesvědčí žádný úkon, s kterým je spojena dědická nezpůsobilost," říká Marie Cilínková. Co to znamená? Některé vztahy mezi rodiči nebo prarodiči a dětmi nejsou na požadované mravní úrovni. Například jednání, kterého se dopustil dědic vůči zůstaviteli může nést povahu trestného činu, ovšem nemusí to být trestný čin. Tedy stačí lhát, podvádět a podobně. Pak o dědictví může přijít, pokud soud uzná, že k takovému jednání došlo. Důkazní břemeno nese ten z dědiců, který to tvrdí. 

Dědic má právo dědit, ale i nedědit. Existují různé formy, jak odmítnout nebo se zříci dědictví. Zřeknutí se dědictví je možné ještě za života zůstavitele, a to písemnou smlouvou. Po dohodě se zůstavitelem, tedy za jeho života, je možné takovou dohodu zase zrušit, po smrti zůstavitele to už možné není. 

Jak se vzdát dědictví? Každý dědic má právo se dědictví vzdát. Většinou jde o případy, kdy je například jeden z dědiců dobře zajištěný, na rozdíl od dalších dědiců. Proto se svého podílu vzdá ve prospěch ostatních. Může to učinit kdokoliv, pokud jde ale o nezletilého, pak tam je neopominutelný díl, na který má právo, a ten vzdání se dědictví nepodléhá. Vzdát se je možné celého nebo pouze části dědictví. 

Pořízení pro případ smrti = závěť. Jak sepsat závěť tak, aby byla platná a nezpochybnitelná? Forma závěti je trojí. Může být vlastnoručně napsaná a je na ní nadepsáno, že jde o závěť. Zákon v takovém případě nepožaduje datum, ovšem jestliže chybí, bývá to důvodem ke sporům, pokud je závětí více. Závěť může být sepsaná také za přítomnosti svědků, taková závěť nemusí být napsaná vlastnoručně. Do třetice, a tuto variantu Marie Cilínková upřednostňuje, je možné sepsat závěť u notáře, tzv. veřejnou listinou.